Já, hráč
Martin S. (p)
Tato kniha je výjimečná. Už proto, že taková díla často nevycházejí. Před rokem snad už navždy vyléčený gambler tu vypráví svůj životní příběh, z něhož člověka mrazí v zádech. Býval to ambiciózní mladík, sportovec, jenž založil a vedl úspěšnou tenisovou školu. Studoval práva, věnoval se obchodu s realitami, vydělával hodně peněz. Nakonec je pořád a pořád prohrával v ruletě. Utopil v ní celkem 7 800 000 korun. Vytloukal v dluzích z rulety klín klínem, půjčku půjčkou, zažil děs z věřitelů, hrůzu z exekucí, nechutné vydírání lichvářů. Stál na Nuselském mostě a chystal se skočit dolů. Nicméně přesto coby gambler nepřestal doufat, že svoje finanční zoufalství zalepí úspěchem v herně či kasinu. Dostal se na šikmou plochu a peníze na dluhy, život i hru hledal za hranou zákona... Pohřbil svůj víceletý vztah s partnerkou a utrápil vlastně i svoji matku. Nakonec se z životního prokletí vymanil psaním této knihy. A taky díky pomocné ruce, kterou mu podal dobrý a bohudík nesmlouvavý přítel. Martin S., jenž za sebou cítí stíny své minulosti i bohatou lobby hazardu, nevydává tuto knihu pod svým jménem. Napsal ji hovorovým jazykem, jiný se k ovzduší heren a jejich elektronické rulety nehodí. Doprovodil ji stručnými dodatky, v nichž komentář k loterijnímu zákonu napsal odborný publicista David Kasl. V doslovu se k příběhu Martina S. z pohledu trestního práva vyjadřuje někdejší státní zástupce a nyní senátor Miroslav Antl, mj. autor bestselleru Gaunery nemám rád.... celý text
Přidat komentář
Této knize dávám za 5 třebas i proto, že je takových knih potřeba.
Proč doporučuji. Dočíst to, je očistec. Tolik promarněných šancí a snah, až čtenář lituje slabošství gamblerů a sílu a pouto hazardu. Smutné jsou ty statistiky, že jsme měli v ČR víc heren a kasin než ve všech ostatních státech EU dohromady, v Praze bylo přibližně 3x více heren/kasín než v mnohem větším Londýně apod. Tušil jsem, že to je špatný, ale že až tak moc.... Takže já za tuto knihu v podstatě děkuji, nějak se začít musí.
Neuvěřitelné kolikrát se do té sráčovny dokázal znovu a znovu vracet.. Zajímavá a poutavá kniha, ke konci již možná trošku zbytečně natahovaná, každopádně stojí za přečtení..
Snad jediná veřejná zpověď tohoto druhu, což je dobře, ale mohl ji autor klidně smrsknout na 150 stran tohoto formátu knihy a nic by se nestalo. Na můj vkus píše dost roztazeně,moc se vykecava.
Pokud jste se o drogách nechali poučit například od takové Christiane F., pak Martin S. vám může prozradit mnohé o hazardu. V obou případech jen zíráte, jak sebedestruktivní my lidé umíme být. U Martina je zajímavé, že rozhodně nepatří k zahálčivým lidem s nižším IQ, ale přesto podlehl. V jeho současném ušlechtilém tažení proti provozovatelům heren mi chybí jen hlas ďáblova advokáta, jestli přísná regulace čehokoliv nejde proti svobodě a zodpovědnosti jednotlivce. Má nebo nemá jednotlivec právo se třeba i ničit? Je provozovatel hazardu ta největší svině ve veřejném prostoru?
Tuhle knížku jsem měla v povědomí už nějakou dobu (snad od roku, kdy vyšla). Nespočetněkrát mě udivilo, že se autor nepřestával do "sráčovny" vracet a prohrávat pořád víc a víc peněz. Občas to vypadalo nadějně, zdálo se, že se poučil a další peníze už v matech neutopí, ale nestalo se... Nešlo mi to na rozum. Takhle závislost ale nejspíš funguje a podle všeho jsme všichni do jednoho riziková skupina. Proto mě těší, že se autor ze spárů závislosti na gamblu (snad už napořád) dostal.
Nepěkný příběh, mohl si za to sám...... ale zároveň oceňuji, se takto z toho veřejně vypsat. Moc dobře chápu, čím si procházel, v rodině se nám to taky bohužel promítlo :( Číhá to všude, jen s tím nikdo nic nedělá!!!! :(
Precteno za den....tajil se mi dech...nadavala jsem a doufala, ze zase si od nekoho nepujci.....Zajimalo by me, jak je na tom dnes ...zasla bych s nim na kafe.....Jeho napad napsat knihu ,aby druzi vedeli, o cem to je a cim si prochazi a jak se citi....super napad....:-) Preji Ti Martine, at uz se mas v zivote jen a jen lip !!!!
Kniha mně osobně velmi zaujala, několikrát jsem se přistihla jak si říkám ať to nedělá a neleze do té herny ..., ale bohužel.. Je zvláštní číst knihu, která je napsaná hovorově ze začátku jsem s tím měla problém, ale děj mě tak vtáhl, že jsem si toho přestala všímat. Tuto knihu bych doporučila jak lidem co GEMBLEŘI jsou, tak lidem co mají někoho takového v rodině a i lidem, který s hazardem zkušenost nemají, jelikož si myslím, že bychom měli vědět jak se takový člověk cítí, co prožívá a pokud se s tímto člověkem někdy potkáme tak budeme minimálně vědět jak s ním jednat a jak mu napříkad můžeme pomoci.
Upřímná zpověď, smutné, ale poutavé čtení. Doporučuji všem, kupte knížku i svým dospívajícím dětem, hraní je závislost a ničí životy.
Bylo pro mě docela zajímavé zjišťovat, kam se člověk může dostat díky hraní. Kolikrát jsem kroutil hlavou, jak do toho ten člověk mohl zase spadnout. Nikdy jsem v takové situaci nebyl, takže soudit nemůžu. Nicméně je to velmi čtivá kniha, která stojí za přečtení. Může to být i vhodná prevence před hraním. Hlavnímu "hrdinovi" držím palce, aby to vše v pořádku zvládl.
Již delší dobu jsem uvažoval o tom samém,že napíšu svoje zážitky a pocity z mého téměř 10 letého hraní.A vidím že mě Martin předběhl.Pár milionů jsem v kasinu také zanechal.Nemohu tuto knihu okomentovat,ale jdu si ji hned koupit.Jsem již skoro dva roky čistý a moc přeji Martinovi,aby to vydržel!!!!!!!!!!!Jen je veliká škoda,že se o tomto problému mluví tak málo.
Dal bych takovéto knihy do základních škol,aby to odradilo co nejvíce!!!
Čtivá a smutná knížka. Martin je fajn člověk,škoda takových, škoda jejich utrpení, škoda utpení jejich okolí.
Kdyby vás zají mala tato problematika:
http://www.obcaneprotihazardu.cz/
Tato kniha mě zase po delší době přikurtovala k různému nábytku, jen abych si v ní mohl číst dál a dál. Za tři dny jsem ji měl zhltlou a nestačil jsem se divit jaké různé emoce se ve mně během čtení vystřídaly. V první půlce to byla převážně lítost, když hlavní hrdina nevěděl z které do které, i když si za to mohl sám. Když se se svým problémem svěřil své mámě, která mu pomohla a následně do toho spadl znovu, litovat jsem ho přestal. Je to idiot, říkal jsem si. Když mu máma umřela, bylo mi z toho smutno a když poté i přes sliby zase hrál, začal jsem otupovat i já.
Držím Martinovi palce, aby zůstal 'čistý' a sráčovnám se úspěšně vyhýbal...
Já, hráč
Smutné, ale zajímavé čtení. Takových knih je třeba, mají smysl. Je neuvěřitelné, jak si člověk dokáže tolik zničit život Zpověď byla poměrně natahovaná, bylo docela těžké knihu dočíst do konce, protože to bylo pořád to samé dokola Ale ono to tak prostě i ve skutečnosti bylo, jenom je těžké tomu věřit. Že něco takového mohlo vůbec vzniknout a ještě v takové míře? Dostaly mě ty statistiky. Že jsme měli v Česku víc “sráčoven než ve všech ostatních státech EU dohromady? Jak lehké a dostupné to vše bylo Člověka z toho až mrazí. Rozhodně doporučuji k přečtení, je třeba o tom nemlčet!